C. S. Forester Sága v tabulce Obsah dílů ságy Hlavní stránka
C. S. Forester Sága v tabulce Obsah dílů ságy Hlavní stránka
Dobové reálie a zajímavosti v britské flotile v  období napoleonských válek
  1. Válečné loďstvo
  2. Životní podmínky
  3. Odvody
  1. Struktura britského Královského námořnictva
  1. Lodní disciplína a bojová nasazení
Lodní disciplína a bojová nasazení

Disciplína se na lodi udržovala brutálními prostředky, ale vzhledem k popsaným podmínkám nebylo vyhnutí. Bez spravedlnosti šla disciplína prudce dolů, avšak případy šílených a sadistických velitelů byly velmi řídké. Námořníci snesli hodně, pokud tresty byly spravedlivé. Například za usnutí na hlídce hrozil poprvé trest přivázání k hlavnímu stěžni a polévání vodou. Podruhé byl provinilec pověšen za ruce a voda se mu lila do rukávů. Potřetí byl přivázán k hlavnímu stěžni a na ruce mu přivázali dělové koule. Délku trestu určil kapitán. Pokud provinilec usnul na hlídce počtvrté, byl přivázán na čelen s chlebem a vodou u hlavy, dosáhl ale jen na nůž, kterým se mohl odříznout, spadnout do vody a utopit se. K nejobávanějším trestům patřilo bičování. Jakékoliv zpochybňování okolností služby, byť jen v rozhovoru dvou námořníků se považovalo za vzpouru a hrozilo bičování. Za dezerci následovalo tzv. bičování loďstvem. Provinilec byl převážen od jedné lodi operačního svazku ke druhé a u každé dostal dvacet pět ran. V závěru trestu se bičovala už jen mrtvola. Drastické formy dodržování disciplíny a tradičních regulí válečného loďstva mělyl někdy i tragikomické rysy. Například námořník měl nárok na žold jen za službu na palubě lodi. Pokud spadl od vody, ať již v důsledku bitevní vřavy či z jiného důvodu, automaticky nárok na plat ztrácel do doby, než se opět vrátil na palubu. Tvrdý výcvik a disciplína se zúročily v boji. Prvotřídní posádka dovedla připravit válečnou loď k bitvě za deset minut. V bitvě byla nejdůležitější schopnost posádky obsluhovat děla. Vycvičené posádky anglických lodí dokázaly vypálit z děla jedenkrát za devadesát sekund. U Trafalgaru to bylo dva až třikrát rychleji, než dokázali Francouzi, respektive Španělé. V bitvě také záleželo na tom, jak velitel děla odhadl vhodnou chvíli k výstřelu. Jednotlivé rány neškodily lodi tak, jako hromadné boční salvy, které otřásaly její konstrukcí. Jelikož měl velitel k dispozici muže k obsluze jen asi poloviny bočních děl, musel důkladně zvažovat, zdali určí obsluhy k dělům jen na jedné straně či střídavě na obou stranách lodi, anebo dokonce postaví ke všem dělům poloviční obsluhy, což znamenalo zpomalení střelby. Na jeho rozhodování záležel výsledek bitvy stejně jako na kapitánově obratném manévrování a vycvičenosti posádky. Navzdory všem vyjmenovaným strázním života na válečných plavidlech dokázali tito muži úspěšně vést námořní lodě pod vedením podobných nesmrtelných hrdinů, jakým byl například Horatio Nelson, od roku 1793 až do roku 1815.

Francouzský admirál Pierre Villeneuve, u Trafalgaru náčelník štábu, prohlásil ihned po bitvě:
"Čin, který mne nejvíce překvapil se odehrál po skončení bojů. Spustil se vichr ohlašující bouři a Angličané se okamžitě pustili do práce na skasání plachet a na zkracování košovek se stejnou pravidelností a pořádkem, jako kdyby jejich lodě právě nevybojovaly strašlivou bitvu. Všichni jsme ustrnuli v ohromení a nedokázali jsme pochopit, z čeho ti angličtí námořníci jsou. Všichni naši námořníci byli buď opilí, anebo zneschopnění, a my, důstojníci, jsme je nedokázali přimět k žádné práci. Nikdy předtím jsme neviděli tak důmyslné manévry a já na ně nikdy nezapomenu. "

Dobové reálie a zajímavosti v britské flotile v  období napoleonských válek
  1. Válečné loďstvo
  2. Životní podmínky
  3. Odvody
  1. Struktura britského Královského námořnictva
  1. Lodní disciplína a bojová nasazení
C. S. Forester Sága v tabulce Obsah dílů ságy Hlavní stránka